2. kapitola

4. února 2016 v 17:14 | VampAnie |  Temná noc-zrušeno
2. kapitola
" Nechci!"
Odsekla jsem rychle.
" Tak proč máš na sobě svoje staré lovecké oblečení?"
"To ti nemohu říct."
Vyskočila jsem z okna, kde na mě čekal Will. Koukal na mě trochu vyčítavě. Nevěděla jsem, jestli si myslel, že na místě matce hned vše vyklopím. To bych nebyla já, už ve škole o mě říkaly, že jsem taková tichá a neviditelná.
Přišli jsme k místu, kde vybrání našly onen malý vchod do podzemí. Snažili jsme se najít ten vchod, ale nikde nebyl. To snad ne oni ho přemístili. Starý vchod zasypali hlínou a někde udělali nový. Nemohli to být nesmrtelní, protože ti za svitu slunce umírají a za neúplného měsíce také. O, né, musel to být někdo z vybraných. Protože to by pak dávalo smysl. Jenže kdo? Nevrlý Nick Dalton nebo až moc veselý Johanson Kraft. Ti jediný chodí s vybranými pořád. Kdo by to jen mohl být?
Obcházeli jsme pole kolem dokola, každý jiným směrem, ale bylo to k ničemu. Když jsme to obešli asi po desáté, našla jsem malou dvacet centimetrů širokou jámu. Nevím, jestli bych tomu měla říkat jáma nebo jamka. Každopádně ten pocit najít alespoň toto je i tak úspěch. Will dával ruku do jamky, ale v tom zařval:
" Auuu."
"Co je? Kousnul tě upír nebo co?"
Ve skutečnosti jsem tomu nechtěla věřit. Aby ho kousnul upír. Blbost, ale to Will už vyndával ruku z jamky. Měl tam čtyři stopy od zubů a ta ruka byla celá nateklá. Ach jo tak jsme narazili na noru jezevce. To byl krok vedle.
Když jsme šli ke mně do pokoje, matka seděla na bílém gauči s fotkou mého psa Droba. Naštěstí spala a tak jsme mohli v klidu dostat pro lékárničku, abych mu mohla ošetřit ránu od jezevce. Naštěstí nebyla moc hluboko. Stačilo to vydezinfikovat a zavázat.
Ráno mě matka vzbudila dříve. A začala mi vyčítat věci, za které si může sama.
" A kde si vůbec byla? S Willem? Ne, nic neříkej, moc dobře vím, že chceš zastavit Temnou noc. Viděla jsem tvé návrhy na šípy a luk."
"Mami, ten teror co tu panuje, je strašný. Přiznávám, chtěla jsem ji zastavit. Každý den jsem sledovala vybrané, našli padesát centimetrů široký vchod do podzemí a já se chtěla dostat dovnitř."
Nechtělo se mi nic dál vysvětlovat a tak jsem ulehla zpět do postele, ale mamce to nestačilo a tak jsem ji vše vyklopila. Nakonec usoudila, že jsem měla právo vyskočit z okna a prozkoumat vchod i když se mi to nepovedlo. Nakonec mě v tom hodně podpořila.
Kolem dvanácté hodiny jsem začala sestrojovat šípy a luk. Nebylo to těžké, protože mně matka hodně pomohla, když jsem měla luk a šípy hotové vzala jsem si oběd a s mamkou probíraly strategii a plány A, B a dokonce C. Dokonce mě naučila i střílet. Mamka mi hodně pomohla. Snad se to vydaří…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama