5. kapitola

23. února 2016 v 14:26 | VampAnie |  Temná noc-zrušeno
Po několika pokusech uvolnit lana, kterými mě svázali, mi to došlo. Will je upír, jenž nemluví, protože prožívá trauma z bičování. Stejně mi to nedá, mluvím na něj:
" Wille, Mluv se mnou."
Jenže on ne a ne a ne.
V průběhu dne přišel upír. Měl blonďaté vlasy, oči bez duhovek a snědou pleť. Zatočil pákou a mezi mnou a Willem byla mříž. Konečně vymysleli něco, co mě od něho dělí, protože hrozilo, že se utrhne řetěz, jenž ho poutá a on mě zabije.
Ráno kolem sedmé hodiny mě neskutečně štípe zápěstí, když pootočím, hlavou vidím Willa jak, je přisátý k mému zapěstí.
" Wille! Co to děláš?!"
" Jen ochutnávám tvou krev."
Aspoň mluví, asi proto ho ode mě drželi dál. Konečně. Jenže proto teď mám pokousané zápěstí. Přichází upír, jenž mě polil krví a Willa surově poutá a bičuje. Ke mně přicházejí dvě ženy, podle očí soudím, že jsou také nesmrtelné. Odvádějí mně. Kopu, škubu sebou, ale odvádějí mně od Willa!
" Wille, prosím pomoz mi."
Jenže nic se neděje. Prosím, říkám si v duchu, nechte mně. Ach jo. Nevím, co se mnou bude, kdybych to věděla, tak by to bylo dobré. Zatím co, přemýšlím, mně dovádějí do přepychové místnosti vykládané snad drahokamy. Pomalu mně pokládají na měkkou postel a do ruky mě píchají krev. Asi, aby mi doplnily tu, kterou mi vypil Will. Jsem v mdlobách, a přesto sleduji, jak přivádějí Willa. Sakra. Pouštějí ho z okovů a on se vrhá přímo na mně. Cítím svůj dech, pomalu zavírám oči a připravuji se na to, že už nebudu žít. Čekám na promítnutí svého života, ale nic se neděje. Jenom mě neskutečně štípe krk. Otvírám oči. Kolem mě stojí snad tucet upírů a gratulují mi. Jenže k čemu. Jeden z nich mi podává zrcadlo. Nemůžu tomu uvěřit. Nemám duhovky. Já…já.já jsem…. Jsem…upír… Sakra já a upír. Super takže už nemůžu na sluníčko a budu bičována a ochočována. Snažím se pomalu vstát. Jenže jsem upír, jsem kapánek rychlejší. A silnější.
" Už toho mám dost. Za prvé, jste mně polili krví a za druhý jste nechali Willa, aby ze mě udělal upíra. Nebudete mě ochočovat ani nic jiného jasný."
" Neboj, ochočujeme jenom kluky. Holky ne."
"Super a co budu dělat já?"
Snad neřeknou pít krev a krev a jenom krev. Samozřejmě řekli. Radši bych byla mrtvá než žít věčně jako upír, co může ven z úkrytu jenom v noci a ještě při úplňku.
" Zabijte mně."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama